Magnolia Kordana
Pokojové minirůžičky sice nepěstuji,
když jsem ale v distribuci zahlídla tuhhle Kordesovu kreaci, prostě jsem
nemohla odolat. Velké květy měly tu nejzvláštnější,
zeleno-béžovo-starorůžovou barvu, jakou jsem kdy viděla, navíc v pro mě
podmanivé kombinaci se zvonkovitým tvarem. I když vytrvaly v květináči
neuvěřitelně dlouho, růži už nepěstuju. Další květ se totiž objevil bílý
a jemný list byl dost náchylný k padlí. Uvidím-li ale tuhle Kordanu
zase, určitě podlehnu a pro tentokrát ji později zkusím zasadit na
venkovní záhon.
Pokud však nemáme místo na pěstování
venkovních růží, nemusíme se omezit jen na ty pokojové. Jednak by podle
zkušenosti jiných pěstitelů měly být i venkovní růže dobře
upěstovatelné ve velkých květnících a jednak velké evropské
šlechtitelské domy se předhnánějí ve snaze uspokojit i nejvrtošivějšího
zákazníka. U Kordese tak vznikla série Flower Circus speciálně určená
pro pěstování v nádobách třeba na našich balkonech, Poulsen zase
přichází s polopřevislými kultivary do závěsných košů a dokonce vonnými
pokojovými růžemi.
I don´t grow indoor mini-roses, but when I
saw this Kordes creation, I couldn´t resist. The large flowers had the
most unusual green-beige-oldpink colour I´ve ever seen, combined with
their bell shape, so captivating to my eyes. Although they lasted very
long in the pot I don´t grow this variety for now. To explain, the next
flowers turned to white and thin leaves were prone to mildew.
Nevertheless if I see this Kordana again, I´ll surely buy it and for
this time try to plant later outdoor.
But, if we don´t have any place for growing outdoor roses, we don´t have
to confine only to indoor ones. Partly especially foreign roselovers
have many good experiences in growing garden varieties in large pots and
also big European breeding firms compete in their efforts to satisfy
even the most capricious clients. So there was created e.g. a range
called Flower Circus (aka Veranda in America) at Kordes, with varieties
namely designed for growing in outdoor pots for example in our
balconies. Poulsen goes there with semi-weeping cultivars for hanging
baskets and even more with fragrant indoor roses.
Mary Magdalene (syn. AUSjolly)
Byla
jsem zvědavá na první květy Mary Magdalene a musím říct, že mě
okouzlily. Za základní barvu lze asi považovat bílou. Okvětní plátky
mohou být rozetovitě uspořádány s vnitřními petály svinutými přes střed.
Mary Magdalene by měla být nižší
růžička se spíše rozprostřeným růstem. V mém případě nevoní nijak
výrazně, dobře opakuje kvetení, ale je dost citlivá k černé skvrnitosti a tak už ji nepěstuji.
I
was wondering of the first Mary Magdalene´s blooms and I have to say
they´ve charmed me. Their basic colour is probably white. Petals can be
arranged in a rosette and covering the button eye. This variety should
be a lower plant with a
rather spreading growth. It doesn´t smell very remarkably in my case,
repeats well and is quite enough suceptible to blackspot and so I don't grow her any longer.
Mme Hardy (syn. Félicité Hardy)
Mme Hardy je krásná, stará, jednou kvetoucí damašská růže, rychle rostoucí a brzy dosahující výšky 1,8 m. Její květy jsou středně velké, plné, bílé, vonné, s typickým zeleným očkem uprostřed - jaká to kombinace! Kultivar byl vyšlechtěn Alexandrem Hardym, amatérským šlechtitelem růží a vrchním zahradníkem pařížských Lucemburských zahrad, který jej pojmenoval po své ženě. Mme. Hardy je také členkou síně slávy starých růží, kategorie vytvořené světovou růžařskou federací, a zdravou stálicí mojí sbírky.
Mme Hardy is a beautiful, old, once-flowering Damask, fast-growing and quickly reaching 1,8 m. Madame Hardy has got mid-sized, full, white, fragrant blooms with the characteristic green eye at the center of the bloom - what a combination! She was bred by Alexandre Hardy, an amateur rose breeder who was the chief horticulturist at the Luxembourg Gardens in Paris, and named after his wife. Mme. Hardy is a member of the Old Rose Hall of Fame, a category created by the World Federation of Rose Societies and a fixed, healthy star of my collection.
Marianne (syn. ARDgoldeneyes)
Marianne je zdravý, dobře olistěný a jednou kvetoucí kříženec růže keltské, vysoký zhruba 250 cm. Je to má největší růže. Květy jsou překrásné - velké, meruňkově zbarvené, plné, vonné, s tvarem starých růží. Jsem ale na vážkách, zda tento kultivar pěstovat, protože množství květů je spíš menší. Domnívám se, že jiné, časem osvědčené kultivary jsou bohužel lepší.
A healthy, well-foliated, once-flowering Hybrid Gallica, app. 250 cm tall. This is my largest rose. Blooms are beautiful - large, apricot-coloured, full, old-fashioned, fragrant. But I am on the fence about growing this cultivar because the number of blooms is rather small. I think that other time-tested cultivars are better, unfortunately.
Mme Alfred Carrière (syn. Madame Alfred Carrière)
Výše vyfotográvana je ještě mladá rostlina.
Still a young plant is pictured here.
Pěstitelům starých růží dobře známá pnoucí růže, patřící k noisettkám. Světu představena v roce 1879, Mme Alfred Carrière dosud okouzluje zahradníky svými poměrně velkými a téměř čistě bílými, plnými, vonnými květy, báječným zdravím, malým množstvím ostnů a extrémní tolerancí snášet také umístění u severních zdí. Květy se po první bohaté vlně objevují volněji, ale až do zimy. U mě v roce 2016 po chladném začátku jara začala kvést jako první kolem 20. května. Toto je bujný kultivar s mnoha základními výhony a hojným olistěním, který může být pěstován také jako úžasný, přes 2 m vysoký, volně rostoucí keř, jsou-li příliš dlouhé výhony zkracovány. V tomto případě doporučuji v prvních letech přidat nějakou podporu. Růže bohužel není v mých podmínkách dostatečně odolná.
A well-known climbing rose among old roses' growers, belonging to the Noisette group. Given to the rose world in 1879, Mme Alfred Carrière has enchanted gardeners with its quite large and almost pure white, full, fragrant blooms, wonderful health, only a few prickles and extreme tolerance to do well also on a north wall. Blooms after the first rich flush occur scattered but until winter. She started blooming first at mine around 20 May after a chilly beginning of spring 2016. This is a vigorous cultivar with a lot of basal shoots and abundant foliage, which can be grown also as over 2 m tall, superb, freestanding shrub with too long shoots being shortened. In this case, I recommend adding some support in its early years. Unfortunately, the rose is not hardy enough in my conditions.
Carriere