Severoitalské zahrady / Gardens of Northern Italy: Verbania

I když centrem Piemontu je Turín, za centrum piemontských zahrad lze považovat, jak již bylo zmíněno, jezero Maggiore a jako výchozí bod doporučit největší italské město na pobřeží, Verbaniu. Součástí Verbanie je nejen proslulá Villa Taranto, lze se odtud dopravit na Isola Bella a Isola Madre a kousek jižněji je masami turistů okupovaná Stresa s Villou Pallavicino. Její část, Pallanzu, krášlí také promenáda, osázená alejí jedněch z nejkrásnějších stromů, jaké jsem kdy měla možnost spatřit – velkokvětými magnóliemi (Magnolia grandiflora), které od začátku června ozdobí velké, bílé, vonné květy. A kdo by nechtěl alespoň na chvíli bydlet na Vialle delle Magnolie?
Samotná Verbania je považována za město zahrad – vždyť každá privátní zahrada na pobřeží může směle konkurovat těm veřejně přístupným a protože je většinou situována ve strmém svahu, může se její nádherou potěšit i kolemjdoucí návštěvník. Soukromé zahrady však nejsou našim krokům neprostupně uzavřeny, ty nejhezčí se veřejnosti každoročně otevřou během zahradního a knižního festivalu v září.

Although the centre of Piedmont is Turin, the centre of Piedmont´s gardens can be, as mentioned before, Lake Maggiore and as the initial point could be recommended the largest town on shore, Verbania. There is not only famous Villa Taranto as a part of the town, you can be ferried to Isola Bella and Isola Madre from there as well and a bit southwards lies tourists-occupied Stresa with Villa Pallavicino. Verbania´s district called Pallanza has also a parade with avenue of the most beautiful trees I´ve ever seen - Southern magnolias (Magnolia grandiflora), decorated with large, white, scented blooms since the beginning of June. And who wouldn´t want to live at least temporarilly on Vialle delle Magnolie?
Verbania considers itself a town of gardens, almost each of private gardens can compete with the public ones and because they are mostly situated in a steep slope, passers-by can enjoy them as well. However private gardens are not closed to our steps definitely, the finest ones are publicly accessible during a garden and book festival in September each year.

Jedna ze soukromých zahrad v Pallanze.
One of private gardens in Pallanza.

Na promenádě (jejíž procházka patřila mimochodem s návštěvou Villy del Balbianello k mým nejhezčím zážitkům) ale přijdou na své i obdivovatelé architektury.
Fans of architecture can enjoy the promenade (whose walk belonged along with Villa del Balbianello to the best I saw there by the way) as well.

Některé vily vypadaly trochu osamoceně...
Some of the villas looked a bit alone...


...ale byly tady i nové domy, které citlivě respektovaly genia loci. Takové zjištění mě vždycky potěší!
...but also new houses, sensitively respecting genius loci, were there. I always love realizing this!

Pobřeží Lago Maggiore – to jsou masy rododendronů, palmy, všudypřítomné popínavé rostliny a živé ploty například z vavřínu, umožňující plynulý přechod jedné zahrady v druhou, krásné popínavé růže zdobí každý kout, skalní štěrbiny a zdi osídlují obrovité agáve, promenádám dominují specificky řezané platany a parkům lesklolisté kamélie.

Lago Maggiore shore - it means masses of rhododendrons, palm trees, omnipresent climbing plants and hedges for example of laurel, making continuous change from one to another garden. Beautiful climbing roses decorate each corner, huge agaves settle walls and rocky slots, unusually formed plane trees dominate to promenades and camellias with glossy leaves to parks.

Obrovité agáve ve zdech (viz porovnání s autem).
Huge agaves in a wall (see the car).