Isola Madre

Nedaleko Isola Bella se také nachází největší z Borromejských ostrovů, osmihektarový „mateřský ostrov“. Zatímco Isola Bella je vděčným objektem zejména pro celkové pohledy od vody nebo ze streské promenády, palác zde dominuje a část tvoří rovněž ostrovní vesnice, Isola Madre doslova tone v zeleni a zdálky tak působí spíš nenápadně. Na místě však objevíme překrásnou zahradu, která pokrývá celý ostrov. Původní ovocný a posléze citrusový sad získal definitivní podobu botanické zahrady v anglickém stylu na počátku 19. století. Světoznámé jsou zejména partie azalek, pěnišníků a kamélií, doplněné exotickými rostlinami, jako jsou např. palmy nebo blahovičníky, pergolami popnutými vistáriemi a sbírkou buganvilií nebo tropických leknínů. To vše vytváří jedinečný prostor, oživený bílými pávy, zajímavě zbarvenými bažanty a papoušky. Informace o vstupu jsou totožné s Isola Bella.

Not far from Isola Bella is situated the largest of Borromean islands, eighthectares´ "mother island". Whilst Isola Bella is a good object especially for views from the water or Stresa´s promenade, palace is dominant there and a certain area is built-up by island´s village, Isola Madre literally wallows in green and so it looks rather unobtrusively from afar. However we discover there a beautiful garden, which covers the whole island. An original fruit and later citrous orchard got its final appearance of English Style botanical garden in the beginning of 19th century. World-famous are especially parts of rhododendrons, azaleas and camellias, accompanied by exotic plants such as palms or eucalypts, pergolas wrapped with wisterias and collections of bougainvilleas or tropical water-lilies. All of it creates unique space enlivened by white peacocks, interesting coloured pheasants and parrots. Entrance informations are identical with Isola Bella.

Isola Bella

Až neskutečný dojem z ostrova, jehož název v překladu znamená „krásný“ (původně však pochází ze jména Isabella) a kterému vévodí barokní Borromejský palác, dotváří terasovité zahrady se záhony pěnišníků, špalíry citrusů, zdmi v růžích doslova obalených a bílými pávy s vějíři per stále pyšně rozevřenými. Dominantou zahrady je pak poněkud fantasmagoricky vyhlížející pyramida, zakončená sochou jednorožce, na kterém jede Láska. Hlavní otevírací doba je od poloviny března do poloviny října, od 9 do 17.30 hodin, vstupné je placené.
Like a dream looks "beautiful" island (however the apellation comes originally from woman´s name Isabella), where the baroque, Borromean palace is dominant. The effect is completed mainly by terraced gardens with beds of rhododendrons, citrus espaliers, walls covered with roses and white peacocks with feather fans never closed. A view point of the garden is a somewhat fantasmagoric looking pyramid with a statue of unicorn ridden by Love. Main opening days are from the middle of March till the middle of October, from 9.00 a.m. till 17.30 p.m. There are entrance fees.

Růže Clair Matin a Blaze.

Roses Clair Matin and Blaze.

Pro celkový pohled na ostrov se můžete podívat tady.
You can look there for the island´s overview.
.

Villa Taranto

Botanická zahrada Villy Taranto započala svou existenci až v 1. polovině 20. století, i když součástí parku jsou dřeviny i několik století staré. Za přeměnu v botanický komplex mezinárodního významu vděčí místo kapitánu Neilu McEacharnovi, který pocházel z bohaté skotské aristokratické rodiny a mohl se tak plně oddat své vášni a také realizovat výpravy za novými exempláři. Na 16 hektarech dosáhl McEacharn spojením estetických a botanických požadavků působivého výsledku, ve kterém vodní prvek v podobě fontán, jezírek, bazénů, kaskád a potůčků zaujímá významnou roli a kde je zároveň možno najít na 8 500 rostlinných druhů a odrůd z celého světa. Vybrané části zahrady také ukazují, co znamená pojem „dokonalý trávník“. Koberce s až neuvěřitelně perfektní strukturou si tady pěstují sami. S Villou Taranto bezprostředně sousedí Villa San Remigio, přístupná veřejnosti pouze po rezervaci a s průvodcem, většinou však o víkendech. Budova Villy Taranto je v současnosti veřejnosti nepřístupná. Otevírací doba je od konce března do konce října, od 8.30 do 18.30 hodin, vstupné se platí.
Botanical Gardens of Villa Taranto started its existence as late as the half of the 20th century, although trees centuries old are also included. It has been bound to Cpt. Neil McEacharn for its transformation into the botanical complex of international importance. McEacharn came from wealthy Scottish noble family and so he could devote wholly to his passion and realize new specimens expeditions. He achieved impressive effect by integration of aesthetic and botanical requirements. Water element presented by fountains, ponds, pools, cascades and streamlets plays the significant role there and we can also find about 8 500 plant species from all the world in 16 hectares. You can touch here the most perfect lawn I´ve ever seen, too. They cultivate it themselves. There is Villa San Remigio in the neighbourhood as well, but it can be visited only guided after booking, mostly on weekends. The building of Villa Taranto is not open to the public on the present. Opening days are from the end of March till the end of October, from 8.30 a.m. till 18.30 p.m. Paid entrance.

Pravidla pro utváření zahrady / Some of My Rules for Creating a Garden

Chtěla bych se s vámi podělit o několik jednoduchých pravidel, kterými se při utváření zahrady řídím a která můžou být užitečná i pro ostatní a třeba jim i usnadí práci:

• Když vytvářím nový záhon, snažím se jej co nejrychleji zaplnit zelení. To samé dělá i příroda (říká se tomu sukcese), jen zrovna ne těmi rostlinami, které by se nám většinou v zahradě líbily. Holá půda však není přirozená.
• Pokud kupuji a sadím zejména méně vzrůstné trvalky nebo půdopokryvky, snažím se dodržet počet alespoň 3 sazenic od každého druhu nebo kultivaru ve skupině. Porost je rychleji zapojen a hlavně působí méně chaoticky. Každá sazenice navíc nemusí být dostatečně vitální a tak se nemusím tolik strachovat, když se neujme, protože určitě se to podaří těm ostatním.
  
• Výsadby, ve kterých je zastoupeno méně druhů či kultivarů ve větších skupinách, působí většinou harmoničtěji než ty, kde je zastoupen od každé rostliny, která je k mání, jeden exemplář (viz předchozí pravidlo). Většinou toužím po více druzích, než si pro zvolený prostor můžu dovolit, nedá se však nic dělat, musím vybrat jen ty nejoblíbenější a nejspolehlivější. Tedy pokud zrovna nezakládám botanickou zahradu.
• Klíčem k nízkoúdržbovým záhonům je dostatečná podsadba půdopokryvkami. Ty dobře vyplní prostor pod dřevinami a mezi ostatními rostlinami a plevel tady nemá šanci.
• Nemám ráda monokultury, nejsou pro přírodu přirozené, a pravda, většinou působí trochu nudně. A tak i když jsou mými oblíbenými rostlinami třeba růže, sadím je ve smíšeném záhonu.
• Smíšený záhon však potřebuje prvek, který mu umožní vyniknout, a tím je nejlépe trávníková plocha.
• Je napsáno hodně o zakládání trávníků, abych se přiznala, s tím si moc hlavu nelámu, pokud zrovna netoužím po golfovém greenu. Aby však zaseté semeno vůbec vzešlo, držím se při spíše suchých vegetačních sezónách v našem kraji jednoduchého pravidla, trávu zásadně seji mezi deštivými dny. Ušetří mi to peníze a také námahu se zavlažováním.

I would like to share with you a few simple rules I follow during creating a garden, which can be useful for you as well and which perhaps can make your endeavour easier:

• When I create new bed I try to fill it with vegetation as soon as possible. The nature does the same (it is called a succession) but usually not with plants we like in our garden. However naked land is not natural.
• If I buy and plant especially less vigorous perennials or groundcovers I try to observe a rule of least 3 plants of each species or variety I want to use. The vegetation is involved faster and it looks less chaotic. Moreover, each of used plants doesn´t have to be so vital and so I don´t have to be afraid of it, the others will certainly do better.
• Beds with less species or varieties in larger groups look generally more harmoniously than those with a lot of different plants (see the previous rule). Mostly I would like to plant more species than a bed can bear but nothing doing, I have to choose only the most favourite and reliable plants. Thus, if I don´t create a botanical garden.
• The key to low-maintenance beds is enough underplanting by groundcouvers. They fill gaps below woody plants well and between another plants too. Weed doesn´t have any chance!
• I don´t like monocultures, they are not natural and they are mostly boring. And so if I´m keen e.g. on roses, I plant them in mixed beds.
• However a mixed bed needs some contrast to excel. It is useful to combine it with a lawn.
• It´s much written about creating lawns, to tell the truth, I don´t care about much if I don´t want to have a golf green. But it is useful to sow seeds in principle during rainy days to allow them to germinate in our rather dry growing seasons. It saves money and eliminates problems with irrigation as well.

Severoitalské zahrady / Gardens of Northern Italy: Verbania

I když centrem Piemontu je Turín, za centrum piemontských zahrad lze považovat, jak již bylo zmíněno, jezero Maggiore a jako výchozí bod doporučit největší italské město na pobřeží, Verbaniu. Součástí Verbanie je nejen proslulá Villa Taranto, lze se odtud dopravit na Isola Bella a Isola Madre a kousek jižněji je masami turistů okupovaná Stresa s Villou Pallavicino. Její část, Pallanzu, krášlí také promenáda, osázená alejí jedněch z nejkrásnějších stromů, jaké jsem kdy měla možnost spatřit – velkokvětými magnóliemi (Magnolia grandiflora), které od začátku června ozdobí velké, bílé, vonné květy. A kdo by nechtěl alespoň na chvíli bydlet na Vialle delle Magnolie?
Samotná Verbania je považována za město zahrad – vždyť každá privátní zahrada na pobřeží může směle konkurovat těm veřejně přístupným a protože je většinou situována ve strmém svahu, může se její nádherou potěšit i kolemjdoucí návštěvník. Soukromé zahrady však nejsou našim krokům neprostupně uzavřeny, ty nejhezčí se veřejnosti každoročně otevřou během zahradního a knižního festivalu v září.

Although the centre of Piedmont is Turin, the centre of Piedmont´s gardens can be, as mentioned before, Lake Maggiore and as the initial point could be recommended the largest town on shore, Verbania. There is not only famous Villa Taranto as a part of the town, you can be ferried to Isola Bella and Isola Madre from there as well and a bit southwards lies tourists-occupied Stresa with Villa Pallavicino. Verbania´s district called Pallanza has also a parade with avenue of the most beautiful trees I´ve ever seen - Southern magnolias (Magnolia grandiflora), decorated with large, white, scented blooms since the beginning of June. And who wouldn´t want to live at least temporarilly on Vialle delle Magnolie?
Verbania considers itself a town of gardens, almost each of private gardens can compete with the public ones and because they are mostly situated in a steep slope, passers-by can enjoy them as well. However private gardens are not closed to our steps definitely, the finest ones are publicly accessible during a garden and book festival in September each year.

Jedna ze soukromých zahrad v Pallanze.
One of private gardens in Pallanza.

Na promenádě (jejíž procházka patřila mimochodem s návštěvou Villy del Balbianello k mým nejhezčím zážitkům) ale přijdou na své i obdivovatelé architektury.
Fans of architecture can enjoy the promenade (whose walk belonged along with Villa del Balbianello to the best I saw there by the way) as well.

Některé vily vypadaly trochu osamoceně...
Some of the villas looked a bit alone...


...ale byly tady i nové domy, které citlivě respektovaly genia loci. Takové zjištění mě vždycky potěší!
...but also new houses, sensitively respecting genius loci, were there. I always love realizing this!

Pobřeží Lago Maggiore – to jsou masy rododendronů, palmy, všudypřítomné popínavé rostliny a živé ploty například z vavřínu, umožňující plynulý přechod jedné zahrady v druhou, krásné popínavé růže zdobí každý kout, skalní štěrbiny a zdi osídlují obrovité agáve, promenádám dominují specificky řezané platany a parkům lesklolisté kamélie.

Lago Maggiore shore - it means masses of rhododendrons, palm trees, omnipresent climbing plants and hedges for example of laurel, making continuous change from one to another garden. Beautiful climbing roses decorate each corner, huge agaves settle walls and rocky slots, unusually formed plane trees dominate to promenades and camellias with glossy leaves to parks.

Obrovité agáve ve zdech (viz porovnání s autem).
Huge agaves in a wall (see the car).

Severoitalské zahrady / Gardens of Northern Italy

V květnu tohoto roku jsem měla možnost splnit si sen a navštívit zahrady severní Itálie, a to především dvou jejích regionů, Piemontu a Lombardie. Na stránkách svého blogu se ráda o své zážitky podělím a uvedeny zde budou také informace praktického rázu.
In May of this year one of my dreams come true - I visited gardens of Northern Italy, mainly of two regions: Piedmont and Lombardy. So I´d like to share my experiences with you here and some practical informations will be included as well.

Zahrady z obou regionů jsou soustředěny především na pobřeží překrásných jezer, na fotu je piemontské Lago Maggiore.
The main centres of gardens in both regions are shores of beautiful lakes. (Showed Lago Maggiore, Piedmont)

Správním centrem Lago Maggiore je město Verbania, které je zároveň výborným výchozím bodem pro návštěvu ostatních piemontských zahrad.
The capital of Lago Maggiore is town called Verbania, the excellent initial point for visiting other Piedmont´s gardens.